Nejlepší život pro občany poskytuje Norsko. Potvrzují to výsledky indexu společenského rozvoje, který ročně sestavuje organizace Social Online Progress Imperative ve spolupráci se společností Deloitte.
Index společenského rozvoje si klade za cíl hodnotit nejen ekonomické ukazatele země, jako to dělá hrubý domácí produkt, ale zaměřuje se na skutečnou kvalitu života občanů v dané zemi. Prosperující ekonomika země totiž nezaručuje spokojenost občanů. Index hodnotí oblasti dostupnosti a kvality zdravotní péče, dosažitelnost důstojného bydlení, úroveň a přístup ke vzdělání, svobodu a práva občanů, kvalitu životního prostředí nebo dostupnost a kvalitu pitné vody.
Prvních pět nejlépe hodnocených zemí jsou po Norsku Dánsko, Švýcarsko, Finsko a Švédsko. Na opačném konci žebříčku se nachází Čad, Středoafrická republika, a Jižní Súdán. Jižní Súdán byl ohodnocen jako nejhorší země k žití ze 149 měřených zemí světa. Jde tedy o 98% světové populace, kterou index pokryl.
Česká republika se pro rok 2019 umístila na 24. místě. Předběhla sice USA, ale oproti roku 2016 si o dvě místa pohoršila. V roce 2016 se Česká republika držela na 22. místě. Nicméně v porovnání s hodnotami HDP se Česko umístilo lépe v rámci indexu společenského rozvoje. V mnoha oblastech patříme dokonce k těm nejlepším státům na světě. Jedná se o přístup k elektřině, gramotnost nebo výživu.
V rámci srovnání celého světa ukazují výsledky, že 89 % populace má přístup k elektrické energii, 73 % populace má přístup k hygienickým zařízením a 63 % populace se může napít nezávadné vody z vodovodu. Celá polovina populace využívá internet a zhruba 10% populace se jeví jako podvyživená.
Výsledky indexu ukazují, že svět , co se týká životní úrovně lidí. Největší posun je patrný v oblasti v přístupu k informacím, vzdělání, pitné vody a bydlení.